Kapitola 14.
Čtrnáct
Poselství, které dorazilo tak dramaticky a nečekané, zjevně působilo Fraigovi starosti. Přečetl ho jedním
dechem a pak beze slova zmizel ve své pracovně. Tam zůstal plné dva dny. Když se nakonec objevil,
vypadal zachmuřeněji než obvykle a řekl prostě: „Sbal se, mladíku. Vyrážíme na cestu.“
Kern nebyl schopen vyzvědět od posla vůbec nic. Muž doručil své poselství a hned nato se zhroutil
vyčerpáním. V noci se vyspal, ráno osedlal svého koně a odjel až na spěšné vyjádření díků beze slova. Jestli
to byl projev jeho oddanosti, nebo spíše znamení, že se necítí dobře v Pudmoxově přítomnosti, Kern nevěděl.
Fraigův strohý příkaz byl mnohem slibnější. Kern vytušil příležitost uvést něco z toho, co se naučil, do
praxe a to ho vzrušilo. „Kdy odjedeme?“
„Ráno. Pudmox zůstane tady a bude hlídat dům. Vezmu tě s sebou, abys něco pochytil.“
„Budu zaklínat?“
„Na to ještě nejsi připraven, mladíku. Budeš se dívat a učit se.“
„Ale víc bych se naučil, kdybych pomáhal, ne?“
„To, co nás čeká, není práce pro učedníka. Je to vážná věc.“
Kern už dávno zjistil, že co se Fraiga týkalo, bylo všechno vážné. Ale něco v jeho hlase mu řeklo, že v
tomto případě by nebylo vhodné diskutovat. „Co se stalo? Kam jedeme?“
Fraigus se odmlčel. Byl od přírody tajnůstkářsky založený a nerad poskytoval jakékoliv informace, pokud
to nebylo absolutně nutné. Nakonec řekl: „Do hradu barona Pantoria. Dějí se tam zlé věci a to si vyžádalo
přítomnost čaroděje.“
„Tarry říkal, že baron Pantorius je velice mocný.“
„Baroni z hradu Pantoria byli vždycky mocní muži. Ale tato záležitost jejich moc přesahuje.“
Tohle začínalo vypadat jako skutečně vážná věc a Kern pocítil lehké vzrušení. Ale pomyšlení, že brzy
uvidí magii v praxi, a možnost, byť i vzdálená, že se na ní bude sám podílet, byla přes nebezpečí, jež v sobě
zahrnovala, tak radostná, že se v jeho mysli nenašlo místo na starosti.
„Jak ten baron vypadá?“ zeptal se.
„Nikdy jsem ho neviděl. Do zdejšího kraje mne pozval jeho děd, ale ten už je dávno po smrti.“
„Víte o něm něco?“
„Nazývají ho Pantorius Pořádkumilný. To je všechno, co vím.“
„To je divné jméno pro barona, ne?“
Fraigus se na chvíli odmlčel, zamyslel se nad Kernovou otázkou a pak řekl: „Ne, pokud je skutečně
pořádkumilovný. A podle toho, co jsem o něm slyšel, je. Šlechta se ráda chvástá a dává si nejrůznější
okázalá jména, a tenhle ubožák se patrně ničím jiným pochlubit nemůže. Jeho děd rozdrtil každého, kdo by
se mohl stát jeho nepřítelem, takže v kraji už dlouho panuje mír. Současný baron nikdy nevyjel do války ani
na hrdinnou výpravu. Nikdy ani nevykonal žádný velký čin, jako je třeba odražení nájezdníků, záchrana
půvabné panny nebo přemožení obra. Ale chodil vždy pěkně upravený a jeho hrad i okolí vypadají čistě a
úhledně. Není to sice hrdinský čin, ale je to alespoň něco. Zdá se, že to udržuje jeho lid v dobré náladě.“
Poselství od barona Pantoria hovořilo o situaci v jeho panství, která se jako vejce vejci podobala - aniž to
Fraigus nebo jeho učeň věděli - tomu, co se přihodilo v království Vysokých útesů: nemoci a mor, prudký
nárůst násilí a krutostí, sucha a záplavy, běsnění všech čtyř živlů. Jeho osobní čaroděj nedokázal nalézt
řešení, a když se situace začala vyhrocovat, vzal do zaječích. Pantorius požádal o pomoc Fraiga. A Fraigus,
který si byl dobře vědom svých závazků nájemníka k štědrému panovníkovi, mu nyní spěchal na pomoc.
Cestu na hrad Pantorius vykonali za slunečného počasí a obešla se bez jakýchkoliv incidentů. Nerušily ji
ani přirozené překážky ani nepřirozené síly. Jelikož se tradice baronova rodu a jeho pořádkumilnost odrážely
i v naprosté oddanosti lidu zákonu a občanskému pořádku, neodvažovali se na jeho území řádit lupiči.
Acheron, který se očividně za všemi problémy skrýval, se na chvíli stáhl: vítězství nad Tarrendinem ho
natolik uspokojilo, že se rozhodl neobtěžovat se se zasahováním, dokud se věci samy nevystříbří. Fraigus a
Kern byli nadšeně vítáni na každé z předsunutých hlídek a pak i u hlavní brány. Jednotka zbrojnošů v zářivě
vyleštěných kyrysech je doprovodila vesnicí stěsnanou mezi vnější a vnitřní hradby až k baronovi, který je
přijal osobně.
Pantorius Pořádkumilný byl vysoký rozložitý muž, který už začínal lehce šedivět na spáncích. Oblečený
byl do dokonale čisté bílé haleny a hladce vyžehlených nohavic. Plášť mu z jeho širokých ramen spadal v
naprosto symetrických záhybech. Vlasy i vousy měl pečlivě učesané a nakadeřené. Boty se mu leskly.
„Vítám vás na hradě Pantoriu,“ řekl hlubokým příjemným hlasem. Pak nařídil sluhům, aby vzali
příchozím pláště a někde po větru z nich pořádně vytřepali prach a pak aby odstranili z jejich bot všechny
stopy dlouhého cestování.
„Takhle bych vás nemohl pustit do hradu, víte?“ řekl. „Až vás sluhové očistí, půjdeme do mých komnat a
já vám zevrubně popíšu svůj problém.“
Čaroděj i jeho učeň podstoupili důkladnou očistu a pak byli uvedeni do hradu, kde jim byly nabídnuta
umyvadla s teplou vodou, příjemně voňavé mýdlo a nadýchané ručníky na obličeje a ruce. Teprve pak mohli
přejít do bezvadně uklizené síně obklopené zahradou udržovanou s manikýrnickou jemností. Kolem malého
stolku byla naaranžována tři křesílka. Jakmile vstoupili, dva sluhové přiskočili, aby oprášili křesla i ubrus, a
dva další vstoupili s podnosy na rukou. Na jednom byla křišťálová karafa, na druhém tři křišťálové poháry.
Postavily tácy na stůl a ustoupili, aby vyčkali dalších příkazů.
Pantorius vzal karafu, zblízka si ji prohlédl a vrátil ji na tác. Totéž provedl postupně se všemi sklenicemi
a při tom nespokojeně vrtěl hlavou.
„Neuspokojivé. Podívejte se na tuhle skvrnku. Nemůžeme přece čarodějům servírovat ve špinavém
nádobí,“ řekl, když položil poslední. Pokynul sluhům. „Odneste to zpátky do kuchyně a oznamte všem, že
jsem nespokojený. Pak přineste tři čisté poháry - a dejte si pozor, aby byly doopravdy čisté, jinak vás nechám
uvařit.“
Sluhové odspěchali a Pantorius se vlídně usmál na své hosty. „Člověk nesmí nikdy polevit v ostražitosti,
jinak by se mi hrad brzy rozpadl nad hlavou. Mám rád, když je všechno hezky v pořádku. Na svém místě a
čisté. Proto mne můj lid nazývá 'Pořádkumilným'.“
„A nikdo si takovou poctu nezasloužil více než ty,“ řekl Fraigus.
„No, dělám, co můžu. Ale není to vždy lehké a v poslední době se to stává skoro nemožné. Jsem si jist, že
za tím vězí magie, a řekl bych, že je to velice ošklivá magie.“ „Co se stalo, můj pane?“
Baron se soustředěně zamračil a pak si začal dlouhými pravidelnými pohyby hladit vousy. „Začalo to
řekami,“ řekl. „Jak jistě víš, můj prapraprapraděd, který začal stavět tento hrad, ho nazval hradem Pantoriem
u dvou řek, protože opravdu stál mezi dvěmi řekami. Před měsícem řeka Gleed, která teče na severu, přes
noc vyschla. Ještě při východu měsíce se hnala svým korytem a za úsvitu po ní nezbyla ani kapka. Stejného
dne se řeka Drubulus, která teče jižně od hradu, vylila ze svých břehů. Zatopila všechna stavení mezi ní a
hradem a na hradbách zanechala ošklivé skvrny, které sluhové odstraňovali několik dní. A ten puch...! Řeknu
jen, že to bylo hrozné. A ta špína v ulicích...“ Baron znechuceně mávl rukou. „Strašné. Skutečně strašné. Ani
na to nechci myslet.“
Všichni účastně přikývli.
„A než jsme stačili uklidit jižní stranu hradu, zaplavila řeka Gleed všechno na severu! A právě uprostřed
odstraňování následků obou záplav se pustili dva z mých nejsilnějších vazalů do hádky, jejich muži odhodili
lopaty a košťata, tasili zbraně a začali se mezi sebou bít. Šest mých zbrojnošů bylo zraněno, když je
odtrhávali od sebe, a když byl konečně znovu nastolen pořádek, nenašel se nikdo, kdo by věděl, proč se ta
rvačka vlastně strhla.“
„Rvačky se někdy strhávají bezdůvodně, Vaše lordstvo,“ namítl Fraigus. „Ta záležitost s řekami je sice
zvláštní, ale je možné, že někde proti proudu nad hradem -“
„A co ty vředy, he?“ přerušil ho Pantorius.
„O žádných vředech nic nevím, Vaše lordstvo.“
„Samozřejmě, že ne. Ještě jsem ti to nevyprávěl. Kdybys poslouchal, místo abys mne pořád přerušoval,
zatímco se ti to snažím vysvětlit, už bys všechno věděl. Takže ty vředy. Téhož dne, kdy se strhla bitka mezi
mými vazaly, obsypali se všichni muži ve vesnici vředy, a to i na těch nejchoulostivějších místech. Tak to šlo
po tři týdny, v jejichž průběhu jsem ze svých poddaných nedostal nic než spoustu úpění a sténání, a pak celá
epidemie přes noc zmizela stejně záhadně, jako se objevila. Příštího dne se pro změnu všechny ženy z
vesnice zhroutily v horečkách. Byly slabé jako mlha a bezmocné jako koťata a z postelí se nedokázaly hnout
po tři neděle. Den poté, co se zase všechny zázračně uzdravily, se každého sluhy a zbrojnoše na hradě
zmocnily žaludeční křeče. Po tři týdny jsem tu byl jediným mužem, který dokázal stát zpříma. A když to
přešlo a oni se zase mohli začít pohybovat a uklízet, začalo každé dítě na hradě i ve vesnici kašlat. Slyšel jsi
někdy šest set dětí tři týdny dnem i nocí kašlat? Neříkej mi, že za tím není magie, můj drahý čaroději. Je a já
očekávám, že s tím něco uděláš. Kdo ví, co nás postihne příště, a já už všechen ten zmatek a nepořádek
prostě nevydržím.“
„Teď, když nám to Vaše lordstvo vyložilo, to skutečně vypadá na něco víc než náhody,“ přisvědčil
Fraigus.
„Tarry se jednou zmínil-“ začal Kern, ale Fraigus ho umlčel přísným pohledem.
„Na tom nezáleží, mladíku. Baron nemá v úmyslu poslouchat povídačky nějakého učně.“
Kern zmlkl. Chtěl pomoci, ale jestli Fraigus o jeho pomoc nestojí, co se dá dělat. Nálada mu rychle začala
klesat k bodu mrazu. Jako by nestačilo, že ho sem Fraigus vytáhl, jen aby se díval, jak jeho mistr provádí
všechnu magii sám, ještě ho okřikuje jako malého spratka, sotva otevře ústa. To už bylo urážlivé.
„Je možné, že by všechny ty epidemie a přírodní katastrofy ustaly samy?“ zeptal se Fraigus. „Cestou sem
jsem nic podobného nezaznamenal.“
„Klid před bouří,“ vysvětlil baron. „Krátká přestávka mezi dvěma hrůzami. Nepřítel odpočívá, aby
nasbíral sílu pro další úder.“
„A kdo je tím nepřítelem? Napadá tě někdo?“
„Vůbec nikdo. Všichni mne milují a váží si mne. I kdyby někdo podlehl pokušení nemilovat mne a
nevážit si mne, určitě by měl dost rozumu, aby se mne bál. Výsledek je tentýž: mír, pokoj a pořádek, kam se
podíváš. Neexistuje jiné vysvětlení než to moje: čirá zlovolnost nějakého čaroděje. Proto jsem povolal tebe.“
Fraigus vážně přikývl. Kern, který ho pozoroval zblízka, však v chování svého mistra zaznamenal jisté
váhání. Fraigova obvyklá sebejistota jako by byla ta tam. Kerna se zmocnila naděje: možná, že ho přece jen
bude potřebovat. „Podívám se na to,“ řekl Fraigus.
„To udělej. Služebnictvo je rozrušené a úklid zaostává za harmonogramem. Tento týden už jsem měl na
stole dvakrát špatně vyleštěné stříbro. Sám jsi viděl ty poháry. Baronka odmítá opustit svoje komnaty. Můj
syn začal uvažovat, že by si mohl rozmyslet zasnoubení. Situace začíná být vážná.“ Baron si hlasitě
povzdechl a pak je propustil mávnutím ruky. Sám zůstal sedět u stolu, zíral do poháru a něco si tiše mumlal.
Situace byla vskutku vážná, jak se Kern přesvědčil v následujících dnech. Ačkoliv žádná další pohroma
nepropukla, vzpomínky na přestálé utrpení se odráželo na všech obyvatelích hradu a okolní vesnice
neustálou nervozitou. Škubali sebou při každém neobvyklém zvuku, vyskakovali do vzduchu, sotva se někdo
prudce pohnul, vyhýbali se stínům a ohlíželi se přes rameno i za bílého dne.
Na barona a jeho rodinu to vše silně zapůsobilo. Baronův syn a dědic, mladík vyzývavého chování a
nápadného zevnějšku, způsobil nemalý rozruch výhrůžkami, že zruší své zasnoubení s lady Antonií
Bolognonskou, přičemž naprosto absurdně prohlašoval, že veškeré pohromy, jež postihly baronii, má na
svědomí její teta. Toto manželství se dohodlo pouze s velkými obtížemi, neboť mladík, který měl o sobě
zjevně příliš vysoké mínění, už odmítl sňatek s některými nejpůvabnějšími a nejžádanějšími nevěstami v
Evropě, mezi jinými s infantkou Lucillou Kastilskou, s hraběnkou Yvonnou Toulonskou a s lady Louisou z
Pisy. Pohrdavě se vyjádřil dokonce i o princezně Lavinii ze Sardinie a k Desdemondě, komtese Kremonské,
se zachoval mimořádně hrubě. Pokud by byla anulována i svatba s lady Antonií, budoucnost rodu Pantoriů
by byla vážně ohrožena.
Baronka, rozrušená postojem svého syna i utrpením svého lidu, se zavřela se svými služkami a oddávala
se lomení rukou a bědování nad okolním zlem. Odmítala kohokoliv vidět a přijímat jakékoliv zprávy.
Ačkoliv sama zůstávala ve svých pokojích, její dvorní dámy neustále pobíhaly sem a tam a sháněly se po
nejrůznějších lahůdkách a voňavkách. Při té příležitosti se Kern setkal s Quellou.
Čas nad Kernem ještě neztratil svou moc - pořád byl pouhý učedník - ale zatím nepotřeboval magii, aby
vypadal mladistvě. Byl silný a dokonale zdravý. A díky poustevnickému způsobu života nejprve s
Tarrendinem a pak s Fraigem, byl, co se týkalo znalostí opačného pohlaví, nevinný jako mimino. Ženy, které
k Fraigovi tu a tam přicházely pro pomoc, nebyly toho druhu, který by v mladíkovi vyvolával sladké
rozechvění, a jiné neznal. Ale dámy na hradě Pantoriů a obzvláště Quella, to bylo něco naprosto jiného. Měly
dlouhé, nádherné upravené vlasy, čisťounké šaty vkusných střihů jim hezky slušely, zuby měly bílé, ručky
hebké a velice malé, oči jim jen zářily. Jejich štíhlé tvary lahodily oku, jejich hlasy byly hudbou pro jeho
ucho, parfémy omamné a pouhá jejich přítomnost byla tak příjemná, že to vůbec nebyl schopen vystihnout
slovy. A podle Kernova názoru byla Quella nejsladší a nejkrásnější ze všech.
Poprvé ji uviděl, když spěchala z barončiných komnat a nesla vázu vadnoucích květin, aby je co
nejrychleji nahradila novými. Vyměnili si pohledy, ale než Kern dokázal vymyslet nějaký vhodný pozdrav,
zmizela mu dívka z očí, i když docela určitě ne z mysli. Po celý zbytek dne už neměl na nic jiného ani
pomyšlení.
Příštího dne se setkali znova, tentokrát už ne v takovém spěchu. Kern se uklonil, jak nejdvorněji dokázal,
a řekl: „Má paní.“ Dívka vysekla pukrle a podívala se mu přímo do očí. Kern chtěl něco říct, ale jediné, na co
se zmohl, bylo, že opakoval: „Má paní.“ Po nesmírně rozpačité odmlce pak dodal. „Nádherné ráno, že?“
„Je pozdě odpoledne a prší, pane. Vy jste si toho nevšiml?“ opáčila sladkým hlasem s nezaměnitelným
podtónem posměchu.
Kern někde zaslechl nebo četl, že ženy mají rády, když jsou při každé příležitosti zahrnovány lichotkami.
Horečnatě se pokoušel něco v tom směru vymyslet. „Já... já... Ne, nevšiml jsem si. Když jsem vás uviděl, má
paní... nebe se pro mne rozjasnilo.“
„To je ale pořádný nesmysl,“ řekla dívka a byla pryč. Kern proklínal sám sebe. Lichocení zjevně nebyl
dobrý nápad. Nebo by možná muselo být mnohem přesvědčivější než to jeho. Nebo možná byla Quella
výjimkou z pravidla. Koneckonců, byla starší a moudřejší, lépe znala svět. Ale mělo to snad znamenat, že
dávala přednost urážkám? To jistě ne. Tak co tedy měl dělat?
Nebyl tu nikdo, koho by se mohl zeptat. V zámku zatím neměl žádného známého s výjimkou pomocníka
kuchaře, stájníků a dětí, které pracovaly v psinci, a ti mu v téhle situaci nebyli příliš platní. Ale i kdyby měl
nějakého moudrého přítele, stejně by se styděl zmínit se mu o svém problému.
Fraigus pracoval ve dne v noci v komnatách bývalého čaroděje a dal přísný příkaz, aby nebyl vyrušován;
ale nic by se nezměnilo, ani kdyby byl k dispozici, protože Kern dobře věděl, že by mu jeho rady ohledně
žen příliš nepomohly. Byl odkázán sám na sebe.
Toho večera bloudil hluboce zmatený chodbami, když tu uviděl, že se k němu blíží Quella. Dostal strach,
že by se mu mohla vyhnout, nebo ještě hůře, ignorovat ho. Místo toho ale zamířila rovnou k němu a řekla
tak, jak se mluví se starými přáteli: „Ty jsi jeden z čarodějů, že?“
Nelichoť jí, řekl si Kern. Buď přirozený.
„Ano, má paní.“
„Na čaroděje mi připadáš nějak mladý.“
„Ano. Jsem... jsem mladý, má paní.“
„A přišli jste sem, abyste nám pomohli od potíží, které jsme tu nedávno měli?“
„Ano, má paní.“
Dlouze se odmlčela a zkoumavě si prohlížela jeho obličej. „Jsi skoupý na slovo.“
„Já... bojím se, že jsem, má paní.“
Oči se jí rozšířily překvapením. Měla je modré a zdálo se, že jí ve světle pochodně jiskří. Kern takové
nádherné oči nikdy neviděl. „Čaroděj, který se přiznává, že se bojí? To musíš být hodně špatný čaroděj.“
„Pořád se ještě učím.“
„A studenti čarodějnictví se neučí, jak hovořit s dámou?“ zeptala se s úsměvem. Zoubky měla maličké a
bílé jako perličky.
„Já... my... Příležitost se naskytne jen zřídka, má paní.“
„No, tak teď se naskytla. A nech už toho 'má paní'. Jmenuji se Quella.“
„Nádherné jméno.“
„Přesně tak mi to řekli. A ty jsi...?“
„Kern. Jmenuji se Kern. Prozatím. Očekává mne ovšem větší jméno, ale to dostanu, až se stanu mistrem
nejvyššího umění.“
„A jaké je to větší jméno?“
„To se nedozvím, dokud nebudu hoden ho nosit.“
„A pak se staneš čarodějem a budeš žít někde na samotě, kde tě nebudou obtěžovat ženy svou
přítomností?“
„Přítomnost žen mi nepřipadá obtížná. Vůbec ne. Myslím, že je... líbí se mi to. Je to moc hezké.“
„Aha, takže ty žiješ obklopen ženami?“
„Ne, to ne. Vlastně sotva kdy nějakou potkám.“
„Ale budeš tak žít, až se staneš čarodějem, že?“
„Ano. Tedy, ne. Určitě ne... chci říct, chci se stát čarodějem, ale nejsem si jistý, jestli chci bydlet někde,
kde...“
„Kde je tak málo žen?“
„Ano.“
„Takže chceš být obklopen ženami. A nebojíš se, že bychom tě rušily ve tvých čarodějnických
povinnostech?“
Usmála se svůdně, dráždivě, půvabně a Kernovi dalo obrovskou práci soustředit se na slova. Možná že by
přece jen mohl zkusit nějakou tu lichotku. Možná se mu to tentokrát povede lépe. „Správná žena neruší, má
paní. Správná žena inspiruje,“ řekl a hluboce se uklonil.
„Pane, jste příliš troufalý,“ odvětila Quella a stáhla se. Vypadala při tom rozkošněji než předtím.
„Ach ne, neměl jsem v úmyslu...“
„Muži nikdy nemají v úmyslu to, co říkají.“ Obrátila se k odchodu.
„Ale já jsem nechtěl... Nikdy bych... Zůstaň, Quello!“ zvolal a natáhl se, aby ji uchopil za ruku. Jenže ona
už si ho nevšímala.
Stál tam a díval se za její odcházející postavou, tak štíhlou, tak půvabnou, tak matoucí a nedosažitelnou.
Proč mne nikdo nikdy nenaučil něco užitečného, povzdechl si. Například zaříkadlo na přivolání lásky?
Komentáře
Přehled komentářů
Здравствуйте, уважаемые форумчане!
Хочу поделиться с вами отличной находкой – прокси-серверами, которые меня просто поразили своей эффективностью и надежностью!
Недавно я столкнулся с необходимостью обхода блокировок определённых сайтов, и решил попробовать использовать прокси-серверы. После долгих поисков я наткнулся на компанию, предоставляющую просто великолепные услуги в этой области.
Что меня так впечатлило? Во-первых, скорость – страницы загружаются моментально, без каких-либо задержек. Во-вторых, стабильность – не было ни одного случая пропажи соединения или перебоев в работе. И, конечно же, анонимность и безопасность – я могу быть уверенным, что мои данные защищены и мои действия в интернете остаются конфиденциальными.
Если у вас возникнет необходимость в использовании прокси-серверов, я настоятельно рекомендую обратиться к этой компании – вы не пожалеете!
Если у вас есть опыт использования прокси-серверов, поделитесь им со мной – мне будет интересно узнать ваше мнение!
С наилучшими пожеланиями,
https://kupitproxy.online/
Отличные прокси-сервера: мой опыт и рекомендации!
(ChrisAgers, 8. 5. 2024 18:28)
Здравствуйте, уважаемые форумчане!
Хочу поделиться с вами отличной находкой – прокси-серверами, которые меня просто поразили своей эффективностью и надежностью!
Недавно я столкнулся с необходимостью обхода блокировок определённых сайтов, и решил попробовать использовать прокси-серверы. После долгих поисков я наткнулся на компанию, предоставляющую просто великолепные услуги в этой области.
Что меня так впечатлило? Во-первых, скорость – страницы загружаются моментально, без каких-либо задержек. Во-вторых, стабильность – не было ни одного случая пропажи соединения или перебоев в работе. И, конечно же, анонимность и безопасность – я могу быть уверенным, что мои данные защищены и мои действия в интернете остаются конфиденциальными.
Если у вас возникнет необходимость в использовании прокси-серверов, я настоятельно рекомендую обратиться к этой компании – вы не пожалеете!
Если у вас есть опыт использования прокси-серверов, поделитесь им со мной – мне будет интересно узнать ваше мнение!
С наилучшими пожеланиями,
https://kupitproxy.online/
Отличные прокси-сервера: мой опыт и рекомендации!
(ChrisAgers, 8. 5. 2024 18:26)
Здравствуйте, уважаемые форумчане!
Хочу поделиться с вами отличной находкой – прокси-серверами, которые меня просто поразили своей эффективностью и надежностью!
Недавно я столкнулся с необходимостью обхода блокировок определённых сайтов, и решил попробовать использовать прокси-серверы. После долгих поисков я наткнулся на компанию, предоставляющую просто великолепные услуги в этой области.
Что меня так впечатлило? Во-первых, скорость – страницы загружаются моментально, без каких-либо задержек. Во-вторых, стабильность – не было ни одного случая пропажи соединения или перебоев в работе. И, конечно же, анонимность и безопасность – я могу быть уверенным, что мои данные защищены и мои действия в интернете остаются конфиденциальными.
Если у вас возникнет необходимость в использовании прокси-серверов, я настоятельно рекомендую обратиться к этой компании – вы не пожалеете!
Если у вас есть опыт использования прокси-серверов, поделитесь им со мной – мне будет интересно узнать ваше мнение!
С наилучшими пожеланиями,
https://kupitproxy.online/
Отличные прокси-сервера: мой опыт и рекомендации!
(ChrisAgers, 8. 5. 2024 18:24)
Здравствуйте, уважаемые форумчане!
Хочу поделиться с вами отличной находкой – прокси-серверами, которые меня просто поразили своей эффективностью и надежностью!
Недавно я столкнулся с необходимостью обхода блокировок определённых сайтов, и решил попробовать использовать прокси-серверы. После долгих поисков я наткнулся на компанию, предоставляющую просто великолепные услуги в этой области.
Что меня так впечатлило? Во-первых, скорость – страницы загружаются моментально, без каких-либо задержек. Во-вторых, стабильность – не было ни одного случая пропажи соединения или перебоев в работе. И, конечно же, анонимность и безопасность – я могу быть уверенным, что мои данные защищены и мои действия в интернете остаются конфиденциальными.
Если у вас возникнет необходимость в использовании прокси-серверов, я настоятельно рекомендую обратиться к этой компании – вы не пожалеете!
Если у вас есть опыт использования прокси-серверов, поделитесь им со мной – мне будет интересно узнать ваше мнение!
С наилучшими пожеланиями,
https://kupitproxy.online/
Отличные прокси-сервера: мой опыт и рекомендации!
(ChrisAgers, 8. 5. 2024 18:21)
Здравствуйте, уважаемые форумчане!
Хочу поделиться с вами отличной находкой – прокси-серверами, которые меня просто поразили своей эффективностью и надежностью!
Недавно я столкнулся с необходимостью обхода блокировок определённых сайтов, и решил попробовать использовать прокси-серверы. После долгих поисков я наткнулся на компанию, предоставляющую просто великолепные услуги в этой области.
Что меня так впечатлило? Во-первых, скорость – страницы загружаются моментально, без каких-либо задержек. Во-вторых, стабильность – не было ни одного случая пропажи соединения или перебоев в работе. И, конечно же, анонимность и безопасность – я могу быть уверенным, что мои данные защищены и мои действия в интернете остаются конфиденциальными.
Если у вас возникнет необходимость в использовании прокси-серверов, я настоятельно рекомендую обратиться к этой компании – вы не пожалеете!
Если у вас есть опыт использования прокси-серверов, поделитесь им со мной – мне будет интересно узнать ваше мнение!
С наилучшими пожеланиями,
https://kupitproxy.online/
Make Easy Money By Selling FlipBooks, eBook & Articles on Amazon KDP, Shopify, Etc
(Ronaldwew, 13. 4. 2024 16:55)
FlipBooks are a great addition
to any passive income strategy. Because once you create a FlipBook, market it, share it & Earn it, it can technically sell itself.
Learn More https://www.youtube.com/watch?v=JfRrd79oCfk?11961
Отличные прокси-сервера: мой опыт и рекомендации!
(ChrisAgers, 8. 5. 2024 18:28)