Kapitola 23.
Kapitola 23
„Já a tvůj otec jsme nebyli zrovna přátelé,“ řekla Aurra, když se napojili na orbit temné planety; sestry Bespinu, který byl pořád v dálce vidět. „Nájemní lovci přátele nemají. Ale respektovala jsem ho. Opravdu se toho držel. Žádné sentimentální závazky, žádná věrnost.“
„Jako ty?“ zeptal se Boba.
„Něco takového – a něco jako ty,“ odvětila Aurra. „Rozvíjíš některé jeho lepší kvality. O ty se já nestarám. Naše cesty se zkřížily z nutnosti.“
Boba byl zvědavý, co to má znamenat. „Tak je zase odkřížíme,“ řekl. „Tohle je moje loď. Vyber si planetu, já tě tam vysadím; rozloučíme se.“
„A zbavíme se jeden druhého,“ řekla Aurra. „Ale nejdřív máme společnou práci. Ty, já a tvůj otec Jango Fett.“
„Můj otec?“
„Byl bohatší, než kdo věděl. Nechal si kredity a ukryté poklady po celé galaxii. Je to tvoje, Bobo. Vše, co musíš udělat, je vzít si to.“
„Kde?“ zeptal se Boba. Srdce mu vzrušeně bilo.
Aurra Sing se usmála. „Na několika místech. Náhodou vím kde. Proto jsme tým. Já mám koordináty a ty máš kódy.“
„Kódy? Já žádné nemám.“
„Tvá DNA a sítnicový vzor jsou ty kódy. Tvůj otec se chtěl ujistit, že si poklad vyzvedne jen jeho syn.“
„Proč bych ti měl věřit? Jak to všechno víš? Už jednou jsi mi ukradla loď a zradila Dookovi.“
„Věřit mi? Byl bys hlupák, kdybys mi věřil. Myslíš, že já ti věřím?! Jsi koneckonců Jangův syn. Najdeme poklad a rozdělíme si ho půl na půl. Tak to je, chlapče. Pak si půjdeš po svých.“
„Půl na půl? Ale to je moje!“ Boba byl zvědavý, jestli někdy uvidí tu půlku, kterou mu slibovala.
Aurra se usmála. „Co máš na výběr? Leda bys chtěl počkat, až ten poklad najde někdo jiný.“
Bobu také zajímalo, jestli Aurra ví, že Jango Fett měl desetitisíce synů. Věděla, že vše, co jí stačí udělat je unést klonového vojáka? Ale co mu otec říkal? Nebyl on jediným neupraveným klonem?
„Dobře,“ řekl Boba. „Ujednáno. Jsme tým – pro teď.“
„Všechno je ‚pro teď‘, chlapče,“ odvětila Aurra. „Takže vzhůru na první stanoviště. Až budeme v hyperprostoru, můžeme se trochu prospat. Až se budeš dívat jinam, vložím koordináty. A tím myslím dívat se jinam!“
Jakmile skočili do hyperprostoru, šla Aurra spát, přičemž hlasitě chrápala.
Boba seděl na svém vaku a pozoroval hvězdné šmouhy. Byl také unavený, ale cítil se trochu dobře. Dostal zpět svou loď a vak. Byl na cestě k získání zbylého dědictví jeho otce. Měl přítele, a i když to byl jeho přítel, už ho nikdy neuvidí.
Unikl hraběti Dooku... ale na jak dlouho? A ve společnosti Aurry Sing bude Jedii teprve pronásledovaný.
Aurra Sing určitě přítel nebyla. Ale byla užitečná. A koneckonců jí něco věřit mohl – být nedůvěřivý!
Boba Fett věděl, že musí zůstat ve střehu.